Evropští občané, podniky a autoři inovačních řešení vytvářejí dostatečnou poptávku po digitálních technologiích a ta by zaručila Evropě udržitelný hospodářský růst, avšak neschopnost zajistit dostatečně rychlý internet, on-line obsah, výzkum a příslušné dovednosti tento potenciál narušuje. Vyšší spotřeba dat a přechod na mobilní technologie (např. chytré telefony) a mobilní služby (jako je internet třetí generace, šíření hudby a webová pošta) jsou nejvýznamnější trendy v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT), vytvářejícím v současnosti 8 milionů pracovních příležitostí a 6 % HDP v EU.
„Evropané prahnou po digitálních technologiích a větší nabídce digitálních řešení, avšak vlády a průmysl za nimi zaostávají. Toto ustrnutí na politických konceptech a obchodních modelech 20. století má negativní dopad na evropskou ekonomiku,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová. „Je to velká škoda. Nedostatečnými investicemi škodíme sami sobě. Evropu převálcuje světová konkurence, spokojíme-li se s tímto stavem.“
Hlavní zjištění obsažená ve srovnávacím přehledu Evropské komise o pokroku, jehož bylo dosaženo v oblasti Digitální agendy, zahrnují:
Pozitivní výsledky
Širokopásmové připojení je rozšířeno téměř po celé Evropě. 95 % Evropanů má přístup k pevnému širokopásmovému připojení.
Spotřebitelé a podniky rychle přecházejí na mobilní služby. Počet uživatelů mobilního širokopásmového připojení vzrostl o 62 % na 217milionů.
V roce 2011 se k internetu poprvé připojilo 15 milionů Evropanů, zatímco nyní se k internetu pravidelně připojuje 68 % Evropanů a 170 milionů na sociálních sítích. Poprvé použila internet většina ekonomicky znevýhodněných Evropanů, ale čtvrtina Evropanů ho dosud ještě nikdy nevyužila.
Řecko, Portugalsko a Irsko přešly na elektronickou veřejnou správu, aby tak pomohly zachovat kvalitu veřejných služeb. Vedle České republiky došlo k největšímu nárůstu v poskytování a používání služeb v elektronické veřejné správě v ekonomikách, které se potýkají s nedostatkem finančních prostředků. To podtrhuje významnou úlohu, jakou elektronická veřejná správa hraje v úspěšné strukturální reformě.
Problémové oblasti
Polovina pracovních sil v Evropě nemá dostatečné dovednosti v IKT, které by jim pomohly změnit nebo najít nové zaměstnání. Zatímco 43 % obyvatel EU má střední nebo vysokou úroveň dovedností pro používání internetu a umí například používat internet k telefonování nebo vytvořit internetovou stránku, téměř polovina pracovních sil není přesvědčena, že jejich schopnosti pro práci s počítačem a internetem jsou na tomto trhu práce dostatečné. Téměř 25 % nemá žádné znalosti v IKT. Tyto problémy způsobují, že se jen obtížně daří obsazovat volná pracovní místa v tomto oboru, jejichž počet do roku 2015 dosáhne 700 000.
Nakupování na internetu se i nadále omezuje na domácí trh. 58 % uživatelů internetu v EU sice na internetu nakupuje, pouze jeden z deseti však zakoupil zboží na webových stránkách v jiném členském státě EU. Největší problémy působí jazykové bariéry a byrokracie (např. odmítnutí doručování a komplikace s autorskými právy).
Používání elektronického obchodu malými a středními podniky stagnuje. Většina malých a středních podniků na internetu neprodává ani nenakupuje, což omezuje jejich vývozní a příjmový potenciál.
V investicích do výzkumu stále zaostáváme za našimi konkurenty. Přestože veřejný výzkum byl ušetřen úsporných opatření, výdaje jsou výrazně nižší než 6% roční růst, kterého je třeba k zdvojnásobení veřejných investic do roku 2020. Obchodní investice do výzkumu klesají. Investice do odvětví IKT v EU tvoří nyní méně než polovinu investic do výzkumu a vývoje v odvětví IKT v USA.
Telekomunikační společnosti cenami za roaming nadále znevýhodňují spotřebitele. V letech 2011–2012 skoncoval s praxí poškozující spotřebitele větší počet společností, které nyní nabízejí ceny za balíčky služeb či produktů nebo roamingové sazby odpovídající vnitrostátním sazbám. Spotřebitelé však stále platí za roamingové volání v průměru 3,5krát více než za vnitrostátní hovory.
Ze 101 opatření Digitální agendy je jich splněno 34. Na realizaci 52 se pracuje a 15 má zpoždění nebo jim zpoždění hrozí. Srovnávací přehled Digitální agendy také analyzuje situaci na telekomunikačním trhu EU a konkurenceschopnost Evropy v digitálních technologiích.
Souvislosti
Evropská komise je odpovědná za vytvoření regulačního a podnikatelského prostředí, které podpoří hospodářskou soutěž a investice na trzích s digitálními technologiemi v Evropě.
Srovnávací přehled Digitální agendy v roce 2012 hodnotí pokrok, jehož bylo dosaženo na úrovni EU a členských států při plnění tohoto úkolu, měřeno na základě 78 opatření Digitální agendy na straně Komise a 23 opatření na straně členských států.
K dosažení tohoto cíle byly v letech 2011 a 2012 předloženy významné legislativní návrhy, například nové nařízení o roamingu za účelem rozšířit cenové stropy na data a posílení hospodářské soutěže; ministři EU dosáhli předběžné dohody o nástroji pro propojení Evropy, včetně podpory EU ve výši více než 7 miliard EUR ke zvýšení soukromých investic do příští generace širokopásmového připojení a rozvoje základních služeb on-line, jako je elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement), elektronické zdravotnictví a péče, elektronická justice a Europeana; v rámci iniciativy Horizont 2020, příštího programu EU pro financování výzkumu a inovací, Komise navrhuje investice ve výši 80 miliard EUR, jejichž největším příjemcem mezi všemi odvětvími bude odvětví IKT;
nařízení pro harmonizaci elektronických podpisů (eSignatures) a jiných důvěryhodných služeb, které jsou klíčem k uvolnění potenciálu úspor plynoucích z elektronického zadávání veřejných zakázek, a pro vzájemné uznávání elektronické identifikace mezi členskými státy EU;
akční plán pro elektronický obchod s cílem usnadnit přeshraniční přístup k on-line produktům a obsahu a konečně vyřešit problémy s platbami, dodáním a ochranou a informovaností spotřebitele.
Předseda Komise Barroso rovněž požádal členské státy, aby jmenovaly „digitálního šampióna“ jako zmocněnce pro internet, který by reprezentoval na veřejnosti hodnoty internetu, zatímco Neelie Kroesová vyzvala odvětví, pedagogy a ostatní skupiny, aby vytvořili velkou koalici pro pracovní místa v oblasti IKT, včetně lepších příležitostí pro odborné vzdělávání v oboru informačních technologií.
V roce 2012 budou předloženy strategie EU pro cloud computing a bezpečnost internetu.
Další informace:
Srovnávací přehled Digitální agendy
http://ec.europa.eu/information_society/digital-agenda/scoreboard/index_en.htm
Srovnávací přehled podle jednotlivých zemí: přehled o širokopásmovém připojení, používání internetu, elektronické veřejné správě (eGovernment), směrech vývoje regulace a výzkumu v oblasti telekomunikací v každé zemi EU
http://ec.europa.eu/information_society/digital-agenda/scoreboard/countries/index_en.htm
Více informací na toto téma naleznete zde:
http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/12_614_cs.htm
http://ec.europa.eu/information_society/digital-agenda/index_en.htm
(19.6.2012)
(20.6.2012)
